V egyptských parlamentních volbách zvítězilo Muslimské bratrstvo. V Egyptě bude pravděpodobně zavedeno islámské právo šaría.
„Nechceme zavést turecký model”, řekl pro Der Spiegel mluvčí Muslimského bratrstva Mahmúd Ghoslan. „V Turecku mohou ženy jít na univerzitu, aniž by nosily na hlavě šátek. Mají tam cizoložství i homosexualitu, to v Egyptě nechceme. Egypt je muslimská země. A šaría musí být základ všeho”, tvrdí.
Šaría, neboli „cesta k prameni“, je islámský právní řád, jehož základem je Korán a Sunna (sbírka činů a výroků proroka Mohammeda). Jedná se o pravidla zjevená Bohem, nezávislá na žádné pozemské autoritě, která musí dodržovat každý muslim ve všech oblastech svého života. Vymezuje nejen pravidla pro vzájemné vztahy mezi lidmi, ale také povinnosti člověka vůči Bohu ve formální podobě zbožnosti. Jedná se o cestu, která má být následována, která je zárukou jistoty a bezpečí.
Výklady šaríi se však různí. Muslimové v nich bývají benevolentní, ale na druhé straně i velice rigidní.
Ve jménu práva šaría se tedy stále vykonávají i takové tresty jako je veřejné bičování za požití alkoholu, useknutí ruky za krádež nebo ukamenování za cizoložství.
Nejznámějším případem odsouzení k trestu smrti ukamenováním je příběh matky dvou dětí Sakíneh Mohammadi Ashtiani.
Sakineh byla odsouzena k smrti a 99 ranám bičem za cizoložství při manželství a účasti na vraždě manžela. Žena svou vinu popřela a poukázala na problém fyzického týrání a nátlaku, kterému je vystavena.
Trest jí byl sice díky vlně protestů, mezinárodní podpoře a medializaci případu zrušen. Její osud je však stále nejistý.
Právě díky mezinárodní pozornosti se naděje jí podobných odsouzenců zvyšují. Podle íránského trestního práva (a práva řady dalších muslimských států) hrozí trest smrti ukamenováním každé ženě či muži, který se dopustí cizoložství.
Více informací o případu Sakineh
Facebook aplikace Kameny pro Sakineh
„Připravena k ukamenování”, to je název instalace hnutí Amnesty International, která se objevila již v roce 2010 v galerii GASK v Kutné Hoře; do prosince roku 2011 byla instalována také v Národní technické knihovně v Praze.
Instalace se skládá z plechového modelu ženské siluety, před nímž leží hromada kamení. Jejím hlavním cílem je upozornit na krutost trestu smrti ukamenováním.
Žena je při výkonu trestu spoutána a zahrabána po pas do země. Nelítostný dav pak na oběť hází kameny. Krutost jejich počínání je umocněna nepostižitelností, protože nelze jednoznačně označit člověka, který zaviní smrt oběti. Kameny samotné jsou pak speciálně vybírány podle velikosti, aby oběti ublížily, ale aby také nezemřela příliš brzy.
Ač se nám trest smrti ukamenováním jeví jako středověká metoda, používá se dnes v řadě muslimských států (Irán, Saudská Arábie, Somálsko, Súdán).
Součástí instalace Amnesty International je i doprovodné video a notebook, kde je možné připojit se k petici proti trestu smrti ukamenováním. Vyjádřete i vy svůj nesouhlas!
On-line petice proti trestu smrti ukamenováním
Použité zdroje: Mediář.cz, Amnesty International, Britské listy
Užitečné odkazy |
Kontaktujte nás
nebo pomocí kontaktního formuláře. |
|
