Rekrutování dětských vojáků

(Rekrutace= verbování)

Jak je už z definice dětského vojáka zřejmé, nejsou to jen chlapci, kteří se účastní ozbrojených konfliktů. Stejně jako chlapci mohou být i dívky odvedeny ze svých domovů a zapojeny do činnosti ozbrojených složek. Faktory ovlivňující účast dětí v ozbrojených konfliktech jsou velmi složité a často vzájemně propojené. Většina ozbrojených konfliktů ve světě je dlouhodobého charakteru (trvají od několika týdnů až po několik let). Během této doby dochází nejen k ničení budov, infrastruktury, ale také k obrovským ztrátám na životech. V důsledku konfliktů a náhlých sociálních změn dochází k rozvrácení vztahů a vazeb v rodinách i v komunitách, resp. ve společnosti. Právě takové prostředí je pak úrodnou půdou pro ty, kteří do svých řad rekrutují civilní obyvatelstvo a zvláště děti. S narůstající délkou konfliktu a s dalšími ztrátami na životech velitelé ozbrojených složek doplňují řady svých bojovníků novými rekruty. Spíše než pro nedostatek dospělých vojáků dávají vojenští velitelé přednost dětem kvůli jejich specifickým vlastnostem. Zejména mladší děti jsou psychicky a emočně nezralé, nemají vyvinuty morální hodnoty a proto jsou velmi snadno manipulovatelné. Jsou odvážné a velice rychle si dokáží osvojit bojové schopnosti. Jsou méně náročné na stravu a žold. Boj vidí jako hru, snaží se mezi sebou soutěžit, předvést se, ale nemají tendence usilovat o vedoucí pozici.

Způsoby rekrutování

Odvody můžeme rozdělit na odvody povinné, nucené a dobrovolné. Dále se pak rozlišují odvody ozbrojenými silami státu (vládními jednotkami) nebo ozbrojenými skupinami (opoziční síly, rebelové, povstalecké skupiny apod.).

Povinné odvody

Povinnost odvodů a jejich rozsah určuje stát, který musí dodržovat zákonem stanovený minimální věk (u nás 18 let). Státy, které přijaly Opční protokol se zavázaly k zamezení povolávání osob mladších osmnácti let do svých ozbrojených sil a ke zvýšení minimální hranice dobrovolného povolávání nad patnáct let (viz. Ochrana dítěte dle zákona). Problémem většiny zemí je nízké povědomí a nedostatečná informovanost obyvatel o svých právech a v mnoha zemích i chybějící dokumentace, jako například záznamy o narození či totožnosti.

Nucené odvody:

Jedná se odvody ozbrojenými složkami, které čelí nedostatku svých bojovníků a nových rekrutů. K naplnění svých řad využívají lidi z oblasti, kterou kontrolují a ovládají. Násilně odvádějí bojeschopné muže a děti. Podle Save The Children jsou nejběžnějším způsobem násilných odvodů únosy. K většině únosů dochází v noci. Výjimkou však nejsou ani únosy za denního světla. Děti jsou odváděny ze svých domovů, škol i například sirotčinců. Některé ozbrojené skupiny však dávají naopak přednost přesvědčování místních obyvatel (př. Srí Lanka), oslovování dobrovolníků a nabízení výhod pro ty, kteří se připojí. Jinde zase nabízejí kulturní kampaně pro rekrutaci (př. Nepál).

Dobrovolné odvody:

Příklady některých z hlavních faktorů vedoucích k rekrutaci dětí: Největší problém je obrovská chudoba lidí v postižených oblastech. Rodiče často nemají peníze na jídlo, natož na výchovu či školní docházku dítěte. Dítě tak bývá ze sociálních důvodů „donuceno“ přidat se k bojovým složkám. Jiným faktorem ovlivňujícím dobrovolné rekrutování dětí je tradice. Muž či chlapec, bývá často viděn jako hrdina, pokud nosí zbraň. Další z důležitých bodů je fakt, že děti bývají vychovávány v určité ideologii. Naverbování je proto čistě ideologického charakteru, snahou bojovat za to, čemu věřím. Neposledním faktem v řadě je skutečnost, že mnoho dětí zažilo otřesné chvíle ve své vlasti a jsou na celý život poznamenané hrůzostrašnými zážitky. Jejich naverbování je pak dobrovolné z dvou důvodů:

• Dítě se snaží ochránit sebe a svou rodinu před pronásledováním či týráním ze strany nějaké skupiny. (Buďto strach z vládních složek = rekrutace do povstaleckých skupin, nebo naopak.) Samozřejmě může být strach způsoben pronásledováním a pomalým vyvražďováním okolí daného dítěte. Dítě pak má jedinou možnost: přidat se ke skupině, nebo zemřít s ostatními s pocitem, že je „viníkem“.
• Druhým důvodem je situace, kdy jsou děti oběťmi zneužívání (domácí násilí, škola apod.)

Potyszová, K: Dětští vojáci, 2009