Uganda

V severní Ugandě zuří už více než dvě desetiletí brutální občanská válka, za níž bylo dosud Armádou božího odporu (LRA) uneseno, vycvičeno na vojáky a donuceno zabíjet odhadem 25 – 30 000 dětí. Světová veřejnost dosud o tuto válku neprojevila zájem. Uganda je rozdělenou zemí. Zatímco jih je stabilní a tamní ekonomika rychle roste, na chudém severu stále pokračuje jedna z nejbrutálnějších válek současnosti. Venkov zde pustne, lidé utíkají do měst, která střeží ugandská armáda. V některých částech země válka, záplavy a rostoucí ceny potravin způsobily hladomor - během posledních měsíců tam hlady zemřelo několik desítek lidí.

Za počátek konfliktu v Ugandě je považován rok 1986, kdy vládu v zemi převzala NRA prezidenta Yoweri Museveniho a stala se vládním vojskem Ugandy. V roce 1995 je přejmenována na UPDF. Původní vládní síly uprchly do severní Ugandy a jižního Súdánu a založili UPDA, ze které se postupně odtrhlo několik menších skupin. Nejznámější z nich je skupina vedená Josephem Konym, jejíž nynější název zní Lord’s Resistance Army ( LRA, Armáda Božího odporu) . LRA je podporovaná súdánskou vládou. Tato podpora je odvetou za to, že ugandská vláda podporuje súdánská rebelská hnutí (např. SPLM/A). LRA má na jihu Súdánu své základny, ze kterých podniká výpady především do tří severougandských distriktů – Gulu, Kitgum a Pader, jinak známých jako Acholiland (region v severní Ugandě, který obývá etnická skupina Acholi). Po uzavření vzájemné smlouvy o přerušení podpory rebelských hnutí v roce 1999 bylo povoleno ugandské vládě v březnu 2002 zaútočit na základny LRA na súdánském území. Během operace „Železná pěst“ se podařilo některým rebelům z LRA utéct do hor Súdánu, nebo překročit hranice do Ugandy a konflikt na severu země se zintenzivnil. I přesto, že se během této doby oproti předchozím rokům značně zvýšil počet únosů, příznivým výsledkem celé operace bylo vysvobození či útěk zhruba 2 000 unesených dětí. Současně ugandská vláda v reakci na konflikt a v údajné snaze ochránit obyvatele před útoky LRA v říjnu 2002 přemístila až 400 000 lidí do tzv. chráněných vesnic. V roce 2005 žilo kvůli konfliktuv táborech pro vnitřně přesídlené osoby již 1 832 952 osob (převážně obyvatel Acholilandu). V dubnu 2008 se přes 800 000 lidí vrátilo zpět do svých vesnic.

V táborech nadále přebývá přes milión lidí a Uganda se tak řadí mezi země s nejvyšším počtem vnitřně přesídlených osob. Tato dlouho trvající krize vyústila v severní a východní části země v humanitární krizi. Statisíce lidí trpí podvýživou, nemocemi, žijí v chudobě a jsou vystaveny násilí. V prostředí, ve kterém demokratické zřízení státu už dlouhou dobu nefunguje, se tak postupně většina obyvatel stává součástí státní krize, která se tímto stále více prohlubuje. Vláda přijala v únoru roku 2000 tzv. Amnesty Act 2000, který zajistil amnestii všem bojovníkům, kteří zanechají rebelie, vzpoury a odboje. K tomu ustavená komise Amnesty Commission má monitorovat programy demobilizace, reintegrace a přesídlení těchto osob. V červenci 2006 začaly v súdánském městě Juba mírové rozhovory. Dohoda o ukončení válečného stavu byla podepsána v říjnu. Přinesla jisté zlepšení bezpečnostní situace a přes 300 000 vysídlených lidí se začíná vracet blíž ke svým domovům. Mnoho dětských vojáků ale nadále zůstává ve službách všech stran konfliktu a Joseph Kony chce stále svrhnout ugandskou vládu. Od začátku konfliktu prohlašuje, že chce v zemi zavést křesťanskou vládu, vycházející z biblického desatera a že je prorokem, který komunikuje s duchy a plní jejich přání. Mezi jeho podřízenými se šíří zvěsti, že má nadpřirozené schopnosti a umí číst myšlenky. Podle organizace Amnesty International LRA unesla jen za poslední měsíce nejméně 350 dětí.

Přesto už vliv Armády božího odporu hlavně v Ugandě slábne. Sever Ugandy nyní žije v relativním míru. Kony se přesunul za hranice. Státy se dohodly na společné válce proti Konyho armádě. Ta je však ukrytá v těžko přístupných oblastech a podle specialistů na dění v oblasti má vojenský zásah malou šanci na úspěch. V posledních dvou letech, jak jsem již zmínila, probíhala mírová jednání. V dubnu 2008 se dokonce schylovalo k uzavření definitivní dohody. V nepřístupné oblasti na jihu Súdánu vystavěly tamní úřady speciální tábor. Jenže na ceremonii, kde se smlouva měla podepsat, Kony nepřišel. Konyho stíhá dnes Mezinárodní trestní soud, svůj zvláštní tribunál pro LRA zřídila také Uganda. Mezinárodní organizace obviňují LRA Josepha Konyho z řady válečných zločinů - včetně znásilňování, mučení či znetvořování těl a usekávání končetin.

Potyszová, K: Dětští vojáci, 2009